Český vesmírný let

Vladimír Remek – První československý astronaut

V roce 1978 dosáhlo Československo významného milníku, když se Vladimír Remek, stíhací pilot, stal prvním ne-sovětským a ne-americkým astronautem, který letěl do vesmíru na palubě Sojuzu 28. Mise nebyla významná jen svými vědeckými výsledky, ale měla také symbolický význam během studené války, kdy zdůraznila schopnosti a spolupráci socialistického bloku.

Mise zahrnovala několik průkopnických vědeckých cílů, z nichž většinu vyvinuli českoslovenští vědci ve spolupráci se svými sovětskými a polskými kolegy. Tyto experimenty se zaměřovaly na:

  • Zkoumání reprodukce řas chlorella v mikrogravitaci a jejího potenciálního využití v systémech recyklace vzduchu a vody.
  • Provádění experimentů růstu krystalů v palubní peci Splav za účelem výroby unikátních materiálů.
  • Studium změn v zásobování těla kyslíkem v podmínkách mikrogravitace pomocí československého oxymetru.
  • Hodnocení psychologických a zdravotních podmínek pro pochopení vlivu života a práce v uzavřených prostorách.
  • Analýzu změn tepla ve stanici k porozumění variací emisí tepla v mikrogravitaci.
  • Pozorování změn jasu a barvy hvězd blízko horizontu pomocí československého fotometru.

Zapojení do Evropské kosmické agentury

Česká republika vstoupila do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008, během třetího výběrového období ESA pro astronauty. O čtrnáct let později, na podzim 2022, ESA vybrala svou nejnovější, čtvrtou třídu astronautů. Z 22 500 uchazečů bylo vybráno 17 osob. Pět z nich se stalo astronautickými kandidáty přímo zaměstnanými ESA a zahájili svůj výcvik. Zbývajících 12 bylo zařazeno do elitní skupiny rezervních astronautů. Tito rezervní astronauti nejsou stálými zaměstnanci ESA, ale mají možnost být vybráni pro specifické projekty jako projektoví astronauti, s potenciálem stát se plnohodnotnými astronauty v budoucnu. Mezi rezervními astronauty byl vybrán také Aleš Svoboda z České republiky.

Podzim 2022

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala svou nejnovější, čtvrtou třídu astronautů z 22 500 uchazečů. Sedmnáct jedinců bylo vybráno, z nichž pět se stalo astronauty zaměstnanými přímo ESA a zahájilo svůj výcvik. Zbylých 12 bylo zařazeno do prestižní rezervy astronautů. Tito astronauti v rezervě nejsou stálými zaměstnanci ESA, ale mohou být vybráni pro konkrétní projekty jako tzv. projektoví astronauti, s možností stát se plnohodnotnými astronauty v budoucnosti. Aleš Svoboda byl vybrán jako rezervní astronaut za Českou republiku.

Prosinec 2023

Po pečlivém zvážení se česká vláda rozhodla odmítnout nabídku soukromé společnosti Axiom Space, která navrhovala vyslat vybrané rezervní astronauty, včetně českých, na oběžnou dráhu.

Červen 2024

Česká vláda oficiálně oznámila podporu národní iniciativy v oblasti pilotovaných kosmických letů s garancí, že do pěti let, tedy do roku 2029, bude český astronaut vyslán na oběžnou dráhu.

Červenec 2024

Byla zahájena jednání o možném výcviku astronautů v rámci Evropské kosmické agentury.

Říjen 2024

Někteří členové rezervního týmu astronautů ESA, včetně Čecha Aleše Svobody, zahájili první ze tří dvouměsíčních výcvikových programů v Evropském centru astronautů (EAC) v německém Kolíně nad Rýnem. Výcvik zahrnuje základní technické a provozní dovednosti, systémy kosmických lodí a přípravu na mimořádné situace, včetně cvičení přežití na vodě a v zimních podmínkách. Astronauti se také seznamují s činnostmi mimo kosmickou loď (EVA) prostřednictvím podvodního výcviku ve specializovaném bazénu ESA, kde simulují výstupy do volného prostoru za účelem nácviku klíčových úkolů, jako jsou opravy a instalace zařízení na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Aleš Svoboda sdílel své zážitky z této zkušenosti v sérii Deník astronauta

Prosinec 2024

Aleš Svoboda úspěšně ukončil první etapu výcviku v Evropském centru astronautů

Březen 2025

Parabolickým letem vyvrcholila mise Zero-G, v rámci které stav beztíže zažilo 26 studentů vybraných několikafázovým výběrovým řízením. Kromě nich se letu zúčastnil také např. Yemi AD - vybraný na soukromou misi #dearmoon, při které měl obletět Měsíc a zachytit ho umělecky. Tato mise byla bohužel zrušena. Na palubě letounu Zero-G byl i Aleš Svoboda. Jedná se o významnou aktivitu v rámci popularizace českého kosmického programu a České cesty do vesmíru, jejíž hlavním cílem je dostat Čecha znovu do vesmíru.

Květen 2025

Vláda oficiálně schválila misi Aleše Svobody. Jedná se hlavně o cenovou dotaci 400 milionů Kč v roce 2025 a další finance v dalších letech. Pokud vše půjde podle plánu, Aleš Svoboda by se na Mezinárodní vesmírnou stanici mohl podívat ve druhé polovině roku 2027. Nejpravděpodobnějším poskytovatelem letu se jeví Axiom Space prostřednictvím lodě Crew dragon na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX. Axiom Space má za sebou již 4 podobné mise - na Axiom-3 letěl v rámci mise ESA Marcus Wandt. Na Axiom-4 v roce 2025 letěli dva astronauti ESA - Tibor Kapu a Sławosz Uznański-Wiśniewski. Oba jsou astronauti zemí V4 a další informace o nich naleznete na tomto webu.

Červen 2025

Evropská kosmická agentura (ESA) vypsala výzvu na podání návrhů na vědecké mise v rámci programu Voyage 2050. Tato výzva se v České republice setkala s úspěchem: Bylo podáno celkem 13 návrhů na středně velké, rychlé a malé rychlé vědecké mise.

Návrhy pokrývají různá témata, např. Slunce a sluneční vítr (Inanna, DarkSun, SPARK), studium kovových asteroidu (Heavy Metal) či výzkum života ve vesmíru (URIEL).

Za návrhy stojí různé vědecké instituce (mj. různé ústavy AV ČR) a univerzity (např. ČVUT, MUNI). Jedná se o další důkaz toho, že česká věda a průmysl mají v oblasti vesmíru a kosmonautiky co nabídnout.

Kromě výše zmíněných návrhů probíhají přípravy na již schválené mise ESA s českým příspěvkem - teleskop PLATO zaměřený na hledání exoplanet (plánovaný start v prosinci 2026), ARIEL zaměřená na studium atmosfér exoplanet (plánovaný start 2029) a další.