Polský kosmický let

Mirosław Hermazewski – První polský astronaut

V roce 1978 se první polský astronaut, stíhací pilot generál Mirosław Hermaszewski, zapsal do historie jako 89. člověk, který vstoupil na oběžnou dráhu, a to na palubě Sojuzu 30.

Během své mise Hermaszewski přispěl k realizaci 11 experimentů, jejichž hlavní vědecké cíle zahrnovaly:

• Studium povrchu Země a polární záře z vesmíru.
• Výrobu krystalů polovodičů z telluridu kadmia a rtuti v peci Splav a jejich použití jako infračerveného detektoru na palubě stanice.
• Měření kapacity plic a srdeční frekvence pomocí polských přístrojů během cvičení a v tlakové kombinéze v mikrogravitaci.
• Testování změn chuti a vnímání potravin během vesmírného letu pomocí polského zařízení nazvaného „elektrogustometr.“
• Zkoumání různých volnočasových aktivit a aspektů, jako jsou spánek, strava a interakce posádky, s cílem optimalizovat správu času během vesmírných misí.

Hermaszewski také pokračoval v experimentech zahájených během předchozí československo-sovětské mise, zaměřených na chlorellu, produkci kyslíku a změny tepelných výstupů způsobené konvekcí v mikrogravitaci.

Zapojení do Evropské kosmické agentury

Polsko se připojilo k Evropské kosmické agentuře (ESA) v roce 2012. O deset let později, na podzim roku 2022, ESA vybrala svou nejnovější, čtvrtou třídu astronautů z 22 500 uchazečů. Z nich bylo vybráno 17 jednotlivců. Pět z nich se stalo kandidáty na astronauty, kteří byli zaměstnáni přímo ESA a zahájili svůj výcvik. Zbývajících 12 bylo zařazeno do elitní skupiny astronautů-rezervistů. Tito rezervisté nejsou zaměstnáni jako stálí pracovníci ESA, ale mají možnost být vybráni pro konkrétní projekty jako projektoví astronauti s potenciálem stát se v budoucnu plnohodnotnými astronauty. Mezi rezervními astronauty byl vybrán i Polák Sławosz Uznański.

Podzim 2022

ESA vybrala čtvrtou skupinu astronautů z celkového počtu 22 500 uchazečů. Vybráno bylo sedmnáct osob, přičemž pět z nich se stalo plnohodnotnými kandidáty na astronauty zaměstnanými ESA a zahájilo svůj výcvik. Zbylých 12 bylo zařazeno do rezervního programu astronautů, kteří mohou být vybráni pro konkrétní projekty jako projektoví astronauti, s možností stát se v budoucnu plnohodnotnými astronauty. Sławosz Uznański, vědec a inženýr, byl vybrán jako rezervní astronaut za Polsko.

Léto 2023

Krátce po výběru nabídla soukromá společnost Axiom Space několika zemím, včetně Polska, možnost vyslat své rezervní astronauty na oběžnou dráhu. Polsko tuto nabídku přijalo a Sławosz Uznański se stal nejpravděpodobnějším kandidátem. Jako projektový astronaut ESA se Uznański plánuje zúčastnit této mise.

Dohoda mezi Axiom Space, ESA a polskou vládou také umožnila polským týmům vyvinout a připravit experimenty, které budou provedeny na palubě ISS během mise, plánované na druhé čtvrtletí roku 2025.

Jaro 2024

Společnost Axiom Space oficiálně oznámila členy posádky mise Axiom Mission 4 (Ax-4). Posádku tvoří velitelka Peggy Whitson, pilot Shubhanshu Shukla z Indie, specialisté mise Sławosz Uznański z ESA/Polska a Tibor Kapu z Maďarska.

Červenec 2024

Sławosz Uznański se připravuje na svůj kosmický let prostřednictvím intenzivního výcvikového programu ve střediscích Axiom Space, NASA a SpaceX.

Červenec 2025

Polsko se po téměř 50 letech vrátilo do vesmíru. Kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 25. června 2025 ve 2:31 ráno místního času. Ve vesmíru tak členové posádky včetně maďarského astronauta Tibora Kapu a Shubhanshu Shukla z Indie strávili celkem 20 dní, z toho 18 přímo na palubě ISS.

Původní datum startu bylo určeno na 11. června, ovšem kvůli různým technickým potížím posádka odstartovala až o 14 dní později a stala se tak misí s nejdelší předletovou karanténou v dějinách kosmických letů. Celkem 4 týdny strávila posádka izolovaná, podobně na tom byli jen astronauti programu Apollo, ti ovšem strávili v karanténě jen 3 týdny. Standardní doba jsou přitom jen 2 týdny.

Splashdown, neboli přistání do oceánu, proběhlo 15. července 2025 poblíž kalifornského pobřeží.

Bio Slawosze Uznanského

Sławosz Uznański-Wiśniewski (*1984) studoval na univerzitách v Nantes a Marseille, kde získal doktorský titul za práci na strukturách odolných proti kosmickému záření. V roce 2011 nastoupil do švýcarského CERNu, kde pracoval na projektu Velkého hadronového urychlovače (LHC), podílel se ale také na testování systémů pro ESA. V roce 2022 prošel náročným výběrem astronautů Evropské kosmické agentury, ve kterém bylo vybráno celkem 17 astronautů. V tomto řízení byl mimo jiné vybrán také český rezervní astronaut ESA Aleš Svoboda.

V4 Significance

Slawosz Uznanský misí Ax-4 navázal na svého předchůdce a stal se tak vůbec druhým Polákem ve vesmíru, prvním Polákem na Mezinárodní vesmírné stanici. Trend soukromých nebo zčásti soukromých kosmických misí a jejich postupné zlevňování díky znovupoužitelným nosičům umožňuje mise jako Ax-4 se dvěma členy Visegrádské čtyřky. Tibor Kapu Maďarsko navrátil po 45 letech, více informací o jeho letu naleznete na stránce Maďarského kosmického letu. V budoucích letech by se v rámci podobné mise mohl na ISS vydat i český astronaut Aleš Svoboda.